60 000 NEPŘIJATÝCH DĚTÍ DO MŠ, TO JE TEDA SÍLA!
Téměř
60.000 dětí nebylo, podle informací Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy, ve školním roce 2013/2014 přijato do státních mateřských škol.
Ačkoli se číslo může v průběhu září ještě malinko snížit, i tak jde o největší
počet nepřijatých dětí v české historii, a o 10.000 dětí víc než loni.
Ačkoli se MŠMT rádo chlubí tím, že máme nejlepší školky
na světě, a že sami můžeme ostatní země v systému předškolní výchovy
inspirovat, moc toho pro rozšiřování míst ve státních mateřských školách
nedělá. Podle Jindřicha Fryče, náměstka pro regionální školství MŠMT, totiž
údajně ani nemůže. Dle jeho vyjádření mají veškeré kompetence týkající se
mateřských škol v rukou starostové měst a obcí. Přiznám se, že mě, jako maminku
na mateřské dovolené, která rok čekala na umístění svého dítěte do státní
školky, příliš nezajímá, kdo může za to, že školky nejsou schopné kapacitu
přihlášených dětí pojmout. Myslím ale, že především ministerstvo financí by
toto číslo zajímat mělo.
Zkusme
se totiž na uvedené číslo podívat jinak. Ne, jako na počet nepřijatých dětí,
ale jako napočet rodičů, kteří se
nemohou vrátit do práce, a tudíž neodvádí daně do státního rozpočtu. Jde tedy přibližně o 60.000 převážně
žen, které jsou nuceny zůstat s dítětem doma, a přichází tak o pravidelnou
mzdu, nebo musí věnovat nemalé finanční prostředky na zajištění soukromé školky
pro své dítě. V obou případech se jedná o regulérní ušlý
zisk, což si začíná uvědomovat čím dál více rodičů, kteří se
obracejí nejen na MŠMT, ale také na krajské úřady, ombudsmana a dokonce už i na
krajské soudy. Vzhledem k tomu, že soukromá školka ve velkých městech stojí
okolo 15 tisíc Kč (v Praze i 25 tisíc Kč), pak je rozhořčení rodičů naprosto
pochopitelné. Pojďme trochu počítat. Státní školka přijde rodiče např. v
Ostravě průměrně na 1.200 Kč, naproti tomu soukromá školka stojí přes 15 tis.
Kč měsíčně. Ročně tedy rozdíl činí přes 165.000 Kč. Těchto 165.000 Kč už ale
rodičům nikdo nevrátí. V případě dvou dětí je pro rodiče už naprosto nereálné
soukromou školku pro obě děti financovat.
V
souvislosti s počtem nepřijatých dětí mě docela pobavil výrok vedoucího odboru
školství na brněnském magistrátu, Martina Jelínka. Ten totiž mamince, jejíž
tříletá dvojčata se do státní školky nedostala odpověděl: „Účelem předškolního
vzdělávání není podpora rodičů, kteří nemají prostor k celodenní péči o dítě. Školka
má sloužit dítěti a ne rodičům, aby mohli do práce.“ Napadá mě,
že kdyby danému úředníkovi snížili plat na 9.000 měs., což dělá zhruba
rodičovský příspěvek, asi by se také chtěl do práce vrátit co nejdříve!
Ale abych jen nekritizovala, MŠMT loni připravilo několik
změn, které mají rodičům ulehčit život, jako např. podporu firemních školek a
dotace na zakládání tzv. dětských skupin. Podle Daniela Münicha, experta z
Národní ekonomické rady vlády (NERV), by se ale vláda měla zaměřit spíše na
rozšiřování míst ve státních školkách a na budování mateřských škol nových.
Podle něj má totiž nedostatek míst v mateřských školách výrazný dopad na
porodnost v Česku. Pro deník Právo Münich uvedl: „My (NERV) zdůrazňujeme, že
nedostatek míst ve školkách ovlivní, jestli ženy vůbec to dítě mají, a když už
mají jedno, jestli budou mít další. Dnes už jsou totiž dvě děti v rodině spíše
výjimkou a my pak řešíme propad porodnosti,“.
Takže co s tím? V souvislosti s nadcházejícími volbami mě
napadá, že spásou by mohlo být, kdyby v čele MŠMT stála téměř po 6 letech opět
žena (když nepočítám Miroslavu Kopicovou, která na ministerstvu velela během
úřednické vlády Jana Fischera). Jak se tak ale dívám na kandidátky politických
stran, které se do parlamentu chystají, žádná velká změna nás asi nečeká. A
není se čemu divit. Které ženě by se do arény plně užvaněných a sebestředných
chlapů chtělo? Navíc, když nemá kam dát děti?
Martina
Šebestová

Komentáře (0)
Zatím tu nejsou žádné komentáře.