Top školky | Blog
Ach ty bacily!

Ach ty bacily!

7. 12. 2016 | Mateřství a já Sdílet na Facebooku

„Vážně má teplotu? Vždyť ještě ráno byl úplně v pohodě!“ „Blinká a má průjem? No to musela sníst tady něco u vás, to určitě z domu nepřinesla!“ „Jak to myslíte, že kašle jako tuberák? To není možné, vždyť jsem ho ráno sama chystala a určitě byl v pořádku.“ „A vy jste mi volali už dopoledne, že je dceři zle??? No to pardon, já jsem měla důležité jednání, nemůžu v práci telefonovat.“ Neříká vám to něco? Já tohle slýchávám ve školce při vyzvedávání dětí velice často. A přiznávám, krev ve mně v tu chvíli bublá jako vařící polévka. Tyto vyzvedávané děti vypadají většinou jako chvilku před kolapsem a opravdu lze jen těžko uvěřit, že „ještě ráno byly úplně v pořádku“.


Mít dítě je jako manželství. Musíte tu pro něj být v dobrém i ve zlém. A v nemoci potřebuje Vás a Vaši péči, ne paní učitelku a Váš nedostupný telefon.


Tak nějak už si začínám zvykat, že když si něco dokážu vysnít do nejmenšího detailu, zřejmě už pak na realizaci snu nemám nárok a všechno jde úplně jinak, než by mělo. Můj perfektní plán na perfektní září selhal hned druhý týden provozu školky. Hádejte proč? Nebudu vás napínat, choroby jsou opět tady.


Když bylo Haničce 17 měsíců, onemocněla jsem silným zánětem močových cest a pan doktor řekl, že léky, které mi předepisuje, jsou s kojením neslučitelné, nicméně můj zdravotní stav mu jinou volbu léčby neumožňuje a dcera už by ve svém věku bez mateřského mléka fungovat mohla. Měl pravdu, samozřejmě. Dcerka už se u prsu spíše uklidňovala, než živila a ty dva denní intervaly – ráno a večer – nemohly stát v cestě mému zdraví. No jo, jenže od ukončení kojení se spustila lavina nemocí, kterým najednou Hanička musela odolávat sama za sebe. Zatímco jako kojená nepoznala ani rýmu, po odstavení bylo zřejmé, že budování vlastní imunity nebude pro mou holčičku úplně nejsnazší cestou. 


Mám plnou krabici sirupů a léků, inhalátorů a bylinkových čajů a vědomostmi kolem toho všeho už začínám aspirovat na funkci lékárníka. A taky mám věrnostní kartu z naší blízké lékárny.


Další rok jsme více méně strávili u paní doktorky, nejčastěji s kašlem. Běžně dostupné léky nezabíraly a ty na předpis paní doktorka nasazovala po dlouhém uvažování, co jsme ještě neměli, co už jsme dlouho neměli a co mít ještě smíme. Po řadě vyšetření a konzultací s jinými lékaři se nekoná nic strašného, spíš smolného. Dvě alergie (bříza a pelyněk), které se ovšem táhnou téměř celý rok, ve 4 letech zjištěn reflux, díky kterému žaludeční šťávy vypalují Haničce krček vevnitř a ona pak kašle, a lehká inklinace k astmatu. Pár jednotlivě neškodných problémků a dohromady z toho máme dítě, které většinu roku škaredě kašle a vypadá vyčerpaně. Trochu pomohlo nechat odstranit zvětšené nosní mandle, ale úplně zdravou Haničku kromě letních měsíců prostě nemám. Za to mám plnou krabici sirupů a léků, inhalátorů a bylinkových čajů a vědomostmi kolem toho všeho už začínám aspirovat na funkci lékárníka. A taky mám věrnostní kartu z naší blízké lékárny. Tam nás mají moc rádi, necháváme tam solidní částky téměř každý měsíc. No a já stále čekám a čekám… Čekám na podzim, který Hanička prožije ve zdraví a od kterého už to tak zůstane napořád… Nebo alespoň na půl roku.


Dalo by se to vyřešit, jistě. Nedávat Haničku do kolektivu nemocných dětí. Ale jak? Letos je naposled ve školce, příští rok už ji čeká základní škola. Povinná školní docházka bude ještě větší peklo. A pokud se nesrovná s okolím už teď, pak to bude o to těžší. Takže nezbývá, než ji znovu a znovu vodit mezi ostatní děti a doufat, že těch s bacily tam bude co nejméně, ať se aklimatizuje co nejsnadněji.


Ale proč to píšu? Koho by zajímaly peripetie s kašlem u nějakého dítěte? Vždyť to zná každý, ne? No, možná ne a těm jsem chtěla dát možnost tzv. nakouknout pod pokličku. Jsou totiž šťastné maminky, jejichž děti párkrát za rok dva dny trošičku zakuckají a jinak nevadí horko, zima, vlhko, sucho, mokré vlasy nebo ponožky, … Těm ze srdce gratuluji a upřímně závidím. Sama se totiž řadím do té druhé skupinky maminek, které stejně jako já strávily příliš mnoho nocí s dusícím se dítětem na klíně, kdy jednou rukou odměřovaly sirup nebo odstříkávaly první dávku inhalátoru do vzduchu a druhou měřily teplotu a hladily po vlasech se slovy, že za chvilku bude dobře. Maminky, které se strašně bojí, kde zas lítá jaký bacil, protože je jim jasné, že to jejich vysmáté šťastné dítě určitě brzy nějaký chytí a začne další domácí kurýrování.


Všichni chceme mít zdravé a spokojené děti, všichni chceme plnit pracovní povinnosti nebo jiné závazky. Zodpovědný přístup k nemoci ulehčí nejen ostatním rodičům a dětem, ale především i vlastnímu dítěti


Divíte se mi, že se tolik mračím na rodiče ve školce nebo v dětských herničkách, kteří své na první pohled dost nemocné dítě v klidu převléknou do tepláčků a trička a vypustí je mezi ostatní děti, a pak odejdou do práce, na kafíčko s kamarádkou, udělat si nehty či na nákup? Je mi jedno, kam jdou, ale jediná správná možnost by měla být jít s nemocným dítětem k lékaři nebo domů marodit. Všechny ostatní možnosti jsou sobecké a neakceptovatelné.


Všichni chceme mít zdravé a spokojené děti, všichni chceme plnit pracovní povinnosti nebo jiné závazky. Zodpovědný přístup k nemoci ulehčí nejen ostatním rodičům a dětem, ale především i vlastnímu dítěti, které se určitě vyléčí rychleji doma v klidu, než mezi dalšími dětmi v cizím prostředí. Pojďme přestat používat výmluvy, předávat si mezi sebou pomyslnou cenu Thálie za hlavní roli v krátkometrážním filmu „Upřímný údiv“ a vyjděme si vstříc. Mít dítě je jako manželství. Musíte tu pro něj být v dobrém i ve zlém. A v nemoci potřebuje Vás a Vaši péči, ne paní učitelku a Váš nedostupný telefon.


Krásný, poklidný a ve zdraví prožitý zimní čas vám všem maminkám i vašim dětem přeje Jitka, toho času po třech týdnech se dvěma marody doma opět na dopoledne volná.

Komentáře (15)

Petra | 12. 4. 2017

Jsem maminka dvou dětí,dcera dnes již dospělá (18),nebyla kojená,navštěvovala školku od 2 let,v podstatě nemarodila,za období,kdy chodila do školky,tak 2x. Syn,také nekojený,začal marodit v 5 měsících,dnes je mu 12 let a nemocný je často. Do školky začal chodit ve 2,5 letech,spíše byl víc doma,než ve školce. Když jsem četla článek,opět se mi vrátily vzpomínky na prokašlané,proplakané noci,kdy strachy nevíte,zda vydržíte do rána a půjdete k lékaři nebo budete volat sanitku.Přesně vím,o čem to je a soucítím se všemi maminkami,které toto prožily nebo prožívají,ten strach,aby to ten drobeček zvládl,uzdravil se. Se svým synem jsem několikrát pobývala i v nemocnici,měla jsem pocit,že každá nemoc,která se kolem nás mihla,okamžitě chytil. Než nastoupil do školy,byl 2x trhat nosní mandle,byl v lázních,měl neskutečné množství antibiotik,pravidelně užíval spreje pro astmatiky,zvládl i těžkou pneumokokovou infekcí,zápalky plic,záněty průdušek a středního ucha,mononukleózu,příušnice a to jen výčet nemocí,takže já byla více doma,než v práci, a pak mi na alergu lékař oznámil,že ho vyřazuje z dětského kolektivu a tudíž nesmí do školky minimálně 1 rok. Ano,zdá se to jako neřešitelná situace,ale zdraví mého syna bylo důležitější,v tomto momentě pomohla rodina,prarodiče,protože z jednoho platu to opravdu nejde. Nemocné děti patří domů,do postýlky,potřebují někoho z rodiny (nemusí to být maminka),kdo je bude opečovávat,než zvládne pravidelný a náročný režim ve školce. Apeluji na všechny rodiče,to, co vaše ratolest přechodí a správně neléčí,si ponese celý život,zamyslete se nad tím.

Bára | 11. 4. 2017

Naprostý souhlas - nechávám doma s čímkoliv - i s malou bezbarvou rýmou, právě aby se to nešířilo. Nicméně nejednou jsem vyzvedla ze školky syna (po 4 hodinách) a on kašlal! A opravdu do rána ne! Ráno je vzhůru jen hodinu a půl - je možné, že zrovna za tu dobu nezakašle. Ale bojím se příštího roku, kdy bude děti tatínek vodit do práce ve chvíli, kdy já už tam nějakou dobu budu - a to budou mít větší fofr, tak aby něco nepřehlédli..

Lola | 10. 4. 2017

Jak píšete. Jsem taky učitelka a nejhorší podle mne je, když vidíte malé dítě, které je ,, zralé do postele,, a chcete po něm aby fungovalo v MŠ jako ostatní. Nemá náladu hrát pohybovku, nechce se mu strojit ven, nechce soutěžit a zpívat. V první řadě chce klid a maminku. Ne rámus a povinnosti. Za rok jde do školky nás mrnousek a jako učitelka budu zřejmě dost kritická, ale na druhou stranu musím být empatická (vždyť to jsou kolegyně). Nemáme nikdy peníze na zbyt, ani babičky a tety, ale hlídání se dá řešit i jinak. Třeba že se to finančně úplně nevyplatí ale zdraví mají děti jen jedno :)

mima | 8. 4. 2017

Taky jsem maminkou detí, které jsou často nemocné, na jedné straně poslouchám od alergologa, jak nezodpovědné je dávat díte do školky se sníženou imunitou ( i když je zdravé), ať si uspořádám priority, na druhé straně peklo v práci, když z každého měsíce jste doma 2 týdny ( kolegové. zvlášt ti, co mají deti velké, pomlouvají nejvíc, člověk má pocit ,že mu snad i nemoc detí závidí, když mají představu, že s nemocným dítkem máte doma přece volno, přece sedíte doma na zadku a berete ješte ipeníze ). Poté dáte díte do školky a krom nemocných detí ejhle- nemocná paní učitelka- ve školce trvají na pozdravu a podání ruky a tak je to zas dokola. pak v zimě mokré oblečení vysušit nedají ( i když jsou k dispozici sušáky, radiátory), vždyť přece to 4-letému dítku říkaly. Počurané dítko si den nikdo nevšimne a ješte se snaží vymlouvat ,že je spocené........Nikomu bych nepřála to zoufalství, strach z každého zakašlání ,sople . samozrejme ,kdyby muj manžel vydelával-alespon průměrnou mzdu, nejlepší řešení by bylo nechat dítko doma.....takhle pracuje 16h denne a do výplaty pořád chybí. Kažká mamka, která má zdravé díte má velký dar. I my samozrejme taky, o to víc si vážíme každé chvilky, kdy je dítko ok.

Karboš | 5. 4. 2017

Jsem ucitelka MS. Ve skolnim radu mame jasne psano,ze pokud se nam dite rano nezda,nemusime jej prijmout. NEZDA?To je tezke. Pokud vim,ze jsem u nej v predchozich dnech zabkedla trpytive u nosu,hlidam,zda se jiz nezelena. Moc dobre totiz znam,ze obouvam ditko,ono si pšikne a veskery obsah nosu mam na obliceji ja. Mam imunitu lepsi nez deti, spis to odnese muj zaludek a ja preziju bez rymy,ale kdyz se tak stane blzko deti,je epidemie na svete. To same,a to je teprve hruza,je s prujmem. Nekolikrat jsme volali,ze dite melo 3x ridkou stolici.Jsou rodice,co prileti 100km ze sluzebky a bezi k Mudr.,jsou rodice,co si vyzvednou pozvolna odpoledne a jsou rodice i pres jasne-zitra prosim nechodte,navstivte lekare, stejne prijdou. A i pres vymluvy,ze mel ridko kvuli řepě, dyni, tlaskani, prujem z leku na Adhd, ma do tydne 40% deti a i ucitelky prujem ..... Bacilonosic chodi vesele dal.A my?My nemuzeme nic. Ani chranit zdravi ostatnich deti. A tech,co vesele chodi pravidelne nemocni je v kazde tride pravidelne 4-8. Ach jo.

lioness | 6. 2. 2017

jsem na straně zodpovědných rodičů, nepřizpůsobivým a hloupým rodičům kteří dají nemocné dítě do školky bych dávala pokuty. , Kdysi dávno jste musely mít potvrzení od lékaře , že dítě po nemoci může do kolektivu, dnes vám pediatr nenapíše potvrzení ani po neštovicích. kde to proboha jsme ? a nikde se nedovoláte.

Zuzana | 20. 1. 2017

Určitě Vás chápu ve všem co píšete. Sama jsem maminka dvou dětí 1 a 3 roky. Taky nejsem ráda, když se ve školce objeví nemocné dítě a s tím riziko, že to chytíme i my. Na druhou stranu už teď trnu hrůzou, co bude až nastoupím do práce. Starší dcera chodí první rok do školky a za necelých pět prvních měsíců byla cca 6 týdnů doma. Jelikož jsem zatím na MD není pro mne problém nechat ji doma. Ale až nastoupím do práce, budu moct zůstat s každou rýmou doma? Nechci aby to vypadalo sobecky, ale někdo ty děti živit musí a bohužel z jednoho platu se to utáhnout nedá....:(((

Tavaiza | 20. 1. 2017

Mám děti do 3 let, ještě to všechno neznam... V Mexiku (a predpokladam, že i v jiných zemích) je ve školce jeden pracovník se zdravotnickým vzděláváním, který při příchodu rychle prohlíží děti, a pokud je jejich nemoc zřejmá jíž pohledem, nepřijímá toto dítě do školky a rodič ho musí odvést domu. Pokud doopravdy musí do prace, zařídí svemu nemocnému dítěti domácí hlídání. Proč to tak neni v ČR?

Jana Zemanová | 18. 1. 2017

Mám zkušenost jinou. Přišla jsem si vyzvednout malou ze školky a už z dálky se mi nezdála. Přisla jsem k ní a zjistila že má horečku. Na dotaz proč mě nezavolali, mi učitelka odpověděla, že byla celou dobu v pohodě. Po 3 týdnech nemoci jsem malou dala zase do školky a měli se chytit za ruce se svými spolužáky a já když viděla, že se má chytnou klučíka, který měl zelenou nudli u nosu a dost chrchlal se mi mihlo před očima, že bude chudáček zase nemocná a tak to i dopadlo. Zeptala jsem se proč berou děti nemocné do školky a učitelka mi odpověděla, že musí. Mladá chodila do školky dost sporadicky, protože byla dost často nemocná tech antibiotik a léků....... dala bych to těm nezodpovědným rodičům k úhradě plus proplacení času a nervů u lékařů......

Jana | 18. 1. 2017

Chápu obě strany, do práce chodit musíme, jinak nebude na jídlo a bohužel jsou i dny, kdy prostě nemají pracující rodiče na výběr, je to sobecký pro koho? Pro ostatní děti, které to jen odmarodí nebo pro to mé, když já kvůli jednomu dni ztratím práci... A co si budeme povídat, práce s prckem se hledá dost blbě a jíst za něco musíme všichni. Nebudu proto odsuzovat rodiče, kteří jednou dají do školky dítko se zelenou rýmou, i mě se to může stát i Vám se to může stát. Nikdy neříkejte nikdy....

Sker | 16. 1. 2017

Ano, už to taky resim. Hlavně kde je hranice, kdy ještě ano a kdy už ne. Když má dite lehkou rymicku bez teploty, není grogy a běha a hopsa, asi ano. Když chudinka nespi a má zelenou nudlí, pak urcite ne... ale viděla jsem ve školce i děti vylozene "do postele". Prý to moc resim...

Katka | 16. 1. 2017

Mám kliku, moje holčička bývá nemocná málo, nechytá každý bacil a je o dost otužilejší než já. Bylo mi dopřáno ji kojit až do jejích dvou let. Teď už je to skoro desetiletá slečna, ale vzpomínky ze školky jsou stále živé... Taky jsem nebyla schopná pochopit, jak může někdo poslat čtyřletého caparta do školky se zelenou nudlí u nosu, tuberáckým kašlem a očima červenýma jak angorák. Když jsem nemocná, je mi zle, a jediné, po čem toužím, je postel a klid. Co asi prožívají ty nemocné děti, když jejich máma nebo táta "musí" do práce a ony tedy musí fungovat? Co na to do budoucna jejich srdíčko? Je mi moc líto všech obětí nerozumných rodičů - jejich dětí, dalších dětí se sníženou imunitou a jejich rodičů. No, a teď mi na klíně odpočívá moje druhá, půlroční dcerka, a já doufám, že budeme jednou ve školce zase v pohodě. Nejsem příznivcem zákazů a nařízení, ale většina lidí bohužel není na svobodu stavěná. A tady by měla mít právo paní učitelka ve školce takové nemocné dítě prostě nepřijmout!!

Martina | 15. 1. 2017

Ach, jak moc s vámi souhlasím. Také mám kašlajícho syna, jsme už druhý měsíc doma. A ve školce? Holčička z kašle zvrací i na procházce, v šatně má nudlí plné tváře i bradu. Jsem špatná když bych v tu chvíli, kdy můj syn je druhý den ve školce, po děvčátku skočila a odvezla k lékaři i s jejím tatínkem, který jí říká ještě pár dní a o víkendu budeš doma. Svého syna bych nejraději kryla vlastním tělem, při představě kdy mi celou noc kašle zvrací a díky rýmě nemůže dýchat. Ach jo. Proč těm rodičům, kteří vedou svá nemocná dítka do školky není těm dětem líto? Copak netuší jak jim může být? Maličké děti, unavené nemocí a oni je nacpou do školky.

Irena | 14. 1. 2017

Pavlíno, ono kolikrát si to ty nezodpovědné matky přečtou, ale jejich argument je že prostě do práce musí - viz jedna má známá - "Když mám uzávěrku v práci, tak se nedá nic dělat."

Pavlína | 12. 1. 2017

To je pravda pravdouci. Jen je skoda,ze vetsinou tady ty články čtou zodpovědné maminky a ty nezodpovědné jsou někde na tom kaficku, u kadernice... Škoda,ze si to nepřečtou a nezamysli se :-\

Přidat komentář

Nová hodnocení

Nejnovější hodnocení našich školek

Přihlásit se do newsletteru