Společnost, žena i okolí po něm vyžadují daleko více. Nejen finanční zabezpečení, ale i částečnou péči o děti, a to včetně návštěvy lékaře či přípravy do školy, starost o technické zajištění domácnosti, péči o auto, zahradu, dům, věnovat dostatečnou pozornost manželce, všímat si jejího vzhledu, občas zajistit květiny a romantickou večeři, mít čas si s ní popovídat a věnovat se jí a zároveň pochopit i její starosti a pomoci je řešit. To vše by si přála asi každá žena. Ale funkce živitele je pro mužskou identitu stále klíčová a hlavní a tato norma se bere jako standardní a všudypřítomná. Přestože v rodinách dnes vydělávají oba, muž i žena, a ženy občas i více, stále je příjem ženy vnímán jako podružný.

Dnešní západní společnost je orientována na výkon. Muži se nepředhánějí v tom, kdo uloví většího mamuta, své síly nepoměřují ve fyzickém boji a vypracovanou postavou. Jejich prezentací je finanční příjem, respektive to, co si za svůj příjem mohou dovolit pořídit. Workoholismus je považován, bohužel, spíše za přednost a ctnost a ne za nemoc, kterou je třeba léčit. Většina mužů se považuje za hlavního živitele a materiální zabezpečení vnímají jako své hlavní poslání a základní otcovskou odpovědnost.

Neustálý tlak okolí a snaha o maximální finanční zabezpečení vede muže k hledání druhé práce. Do toho se vpližuje strach a obavy ze ztráty zaměstnání, a tím související snížení životního standartu. Pocit úzkosti, obav ze selhání a nejistota vede k psychickému vyčerpání. Moto: „Raději se upracuji, než abych selhal“ se stává stále častějším pravidlem u mnoha mužů.

Současný muž si uvědomuje, že v práci tráví většinu času a svoji roli manžela a otce neplní tak, jak by si sám představoval. Možná i díky mediálním masážím si uvědomuje, že na vše prostě nestačí. Pronásledují jej pocity viny a pochybnosti. Co když není dobrým otcem? Co když není dobrým manželem? A co když nakonec selže i v roli živitele? Pokud se toto stane, selže úplně všude, před rodinou, před známými, před celým světem, sám před sebou, selže jako muž.

Upracovaný a ve stresu večer přijede domů a pocit viny ho donutí se věnovat dětem a alespoň trochu si s nimi pohrát. Výměna žárovek se také musí udělat ještě ten večer a komplikovanější práce se nechají na neděli. Manželka na mateřské dovolené si chce určitě povídat a také očekává pochvalu, jak celý den vše s dětmi zvládala a nyní se o ně postará manžel. Pochvala jejího vzhledu a večeře samozřejmě patří k tomu. Tento tlak může zesílit v opravdu nepříjemné manželské hádky. “Co ještě chceš, celý den jsem v práci, tu poličku opravím jindy… Ty jsi nestihla večeři, vždyť jsi celý den doma!“

Přesto – většina mužů chápe sama sebe jako hlavního živitele, ve skutečnosti ale rodina závisí na příjmu obou partnerů, tudíž muž je živitelem pouze v rovině prezentace. Příjem ženy je v mnoha případech nepostradatelným a naprosto nutným vkladem do rodinného rozpočtu. I přes tuto skutečnost se muži často vnímají jako hlavní živitelé rodiny.

Nu což, i funkce ženy v rodině je nezastupitelná, náročná, nedoceněná….
Každá strana má své pro i proti☺

Krásné dny přeje,
Lenka Kácová