Top školky | Odborné články
MASO – význam ve výživě vs. proč vynechat maso při onemocnění?

MASO – význam ve výživě vs. proč vynechat maso při onemocnění?

8. 1. 2018 | Sdílet na Facebooku

Člověk je
všežravec a maso je nedílnou součástí obživy. V širším a méně běžném slova
smyslu se jedná o definici, kde masem jsou veškeré poživatelné části těl
živočichů, jež jsou určeny pro lidskou výživu (krev, střeva a vnitřností
nevyjímaje). 

Maso je významných zdrojem biologicky hodnotných bílkovin a látek budujících organismus. 

Obsah plnohodnotných bílkovin kolísá od 16 do 20 %. Z vitamínů maso obsahuje zejména
vitaminy skupiny B. Z minerálních látek pak dodává organismu železo a fosfor.




Z nutričního pohledu lze říci, že maso hraje ve výživě dětí důležitou úlohu.

 Příjmem
bílkovin (proteinů) zajišťuje budování svalstva a podpůrných orgánů, dále pak jde
o význam fyziologický (ve formě hormonů, enzymů a protilátek). Význam je kladen
na zdroj železa (červené maso), díky kterému dozrávají červené krvinky, které
přenášejí kyslík (hemoglobin). 


Při nedostatku železa je diagnostikována chudokrevnost (únava, slabost organismu).

 Dalším zdrojem minerální látky
v mase je fosfor. Fosfor udržuje zdravý chrup a pevné kosti, podílí se na
mnoho biochemických reakcí a reguluje správnou srdeční činnost.



V období nemoci se obecně konzumace červeného masa nedoporučuje, protože obsahuje železo, které vyživuje bakterie.

Vhodnou náhradou zdroje bílkovin v době nemoci je maso bílé nebo vejce, ořechy, semena a obiloviny.

 Při uzdravení je zařazení červeného masa do jídelníčku dětí
nezbytné.




Jak bakterie „kradou“ železo? 

Dá se říci, že mezi bakteriemi a jejich lidským
hostitelem „zuří“ bitva o železo. Železo, lépe řečeno železnaté a zejména
železité ionty, jsou esenciální (nepostradatelné) pro funkci řady metabolických
drah. U vyšších živočichů se o přísun železa do buněk stará protein (transferin),
který váže dva železité ionty s vysokou afinitou (přilnavostí), předává je
receptorům v membráně buňky a odkud se dostávají dovnitř buňky. 

Na druhé
straně mikroorganismy (bakterie) vylučují velkou škálu látek (peptidů
vázajících železo) a na bakteriálním povrchu se dokáže vlivem těchto látek
železo uvolnit dovnitř buňky. Co se nyní stane, jestliže se železachtivé
bakterie ocitnou v prostředí, kde jsou i živočišné atraktanty pro železo? 

Bakterie dokážou přetáhnout železo na svůj povrch a vyživovat a se touto látkou.

Díky obranyschopnosti se hostitelské buňky však dokážou bránit
například tím, že pomocí specifických proteinů syntetizovaných v játrech,
slezině a v makrofázích se navážou a vytvoří obranu organismu a zmocní se
bakterií i jimi vázaného železa.



(Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR)



Zdroj: MUDr. Ing. Markéta Kastnerová (Poradce
pro výživu), Earl Mindell (Vitamínová bible).



 



Autor článku:
Ing. Ivana Kabelková (Odborný garant bezpečnosti potravin, Odborný konzultant v
oblasti speciální potraviny a výživy).

Komentáře (0)

Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Nová hodnocení

Nejnovější hodnocení našich školek

Přihlásit se do newsletteru