Technika vtrhla do našich domovů s nebývalou silou a čím dál tím více zasahuje do vztahů všech členů rodiny.

Telefon už není pouze komunikační prostředek, který použijeme, jen pokud je to nutné. Stal se z něho pro mnoho lidí věrný společník, který je nejenom spojuje s okolním světem, ale také baví, vzdělává a mnohdy zcela vyplňuje jejich volný čas.

Také už máte někdy pocit, že vám mobil pomalu ale jistě přirůstá k ruce? A máte malé děti?

Tak to je problém na druhou!

Nejenom, že společný čas se svými potomky šidíte vaším virtuálním světem, ale vzor trávení volného času, jaký ukazujete svému synovi nebo dceři, ho sune k budoucí neuvědomělé závislosti na tomto dokonalém přístroji.

Vaše výchova dětí vám nikdy nesmí bránit v žití, ale musíte se smířit s tím, že od vás požaduje také kus obětování!

Okamžiky strávené jen v přítomnosti potomků jsou díky trendům současné společnosti stále více vzácnější. Děti jsou převáženy k babičkám, chůvám, do jeslí a školek, do různých kroužků a zábavných center a doma zabaveny nejrůznějšími přístroji. Rodiče schvácení materiálním zajištěním rodiny a ve vleku konzumní společnosti nemají ani čas (a někdy i sílu) si urvat pro svou dceru nebo syna alespoň hodinu denně strávenou pospolu. A když ano, tak místo toho, aby se plně věnovali jeden druhému, můžete vidět matku nebo otce, kterak nespustí oči ze svého chytrého telefonu a jen sem tam zkontroluje kolem pobíhající dítě. Pokud po nich něco chce, jsou nepříjemně vyrušeni, otrávení, a tak můžete zaslechnout jen: „Teď mě neruš!“, „Nechej toho nebo jdeme okamžitě domů!“, „Nevidíš, že teď telefonuju?“, „Běž si hrát sám!“, „Jestli nepřestaneš, už s tebou nikdy ven nepůjdu!“ nebo „Chtěla jsi na hřiště, tak si hraj!“

Hrát si spolu? Něco si vykládat? Smát se nebo výskat? Obejmout se či jen tak jít ruku v ruce? Ani náhodou!

A to je obrovský průšvih! Proto, když jste venku se svým dítětem, nechejte vašeho virtuálního společníka doma!

Podle vás to nejde? Čekáte důležitý hovor nebo zprávu? Nebo máte pracovní pohotovost?

Bezva. Buď běžte ven, až když máte všechno neodkladné odbyté, nebo prokažte obrovskou vůli a  telefon vytáhněte, jen když vás na tu nutnou záležitost upozorní. Navolte si speciální zvonění nebo ohlášení zprávy na číslo, na které čekáte, uložte mobil hluboko do tašky nebo kapsy a ignorujte všechny ostatní zvuky.

Teď budete mít se svým dítětem spoustu času společně pozorovat mraky na nebi, poslouchat zpěv ptáků, uvít si věneček, házet žabky u jezírka, sem tam si popoběhnout, najít hezký kamínek, soutěžit, kdo nejdále doskočí, zazpívat si, natrhat kytičku do vázy, nechat veverkám pár oříšků na stromě, zaházet si s míčem, pustit po potoku lodičku z papíru, sledovat úprk mravenců nebo jen tak být.

Spolu! Můžete si povídat nebo jen mlčet. Ale těch pár minut dne, které jste se rozhodli věnovat svému potomkovi, využijte do poslední sekundy. Protože to je opravdový život. A vzpomínky na dětství je něco, co si neseme v srdci až do smrti.

Udělejte všechno proto, ať v těch od vašeho potomka hrajete hlavní roli. Rodič, který své dítě vymění za virtuální svět v mobilu, si nezaslouží ani tu vedlejší!