Mít děti je dar. A zažít s nimi každý rok Vánoce je zázrak. Jak velký, to záleží na obou rodičích.

Ať je váš světonázor jakýkoliv, nepřipravte své potomky o kouzelný opar vánočních svátků. Naopak s nimi prožijte naplno magično dávného příběhu v realitě vašich dnů a udělejte všechno pro to, aby se tajemné zážitky z celého prosince hluboce vryly do podvědomí vašich dětí.

Dejte se do psaní pro Ježíška!

Takový dopis Ježíškovi by se měl stát ve vaší rodině rituálem hraničícím až s pohádkou. Pomůže vám odstartovat veškeré prosincové vánoční těšení. Napsat jednoho dne pár slov se synem nebo dcerou na kus papíru a v hlavě odškrtnout splněno, nebude to pravé. Chce to promyslet a připravit se na možné všetečné otázky svých neposedů. Váš projev musí být přesvědčivý, ale zároveň se pokuste svým dětem nechat prostor pro snění a fantazii. Na tom opravdu záleží!

Jak a kdy začít?

Začátek prosince nechte pro Mikuláše a čerta. Až opadnout emoce z jejich návštěvy nebo jen pohledu z okna, pusťte se do díla.

Povídáním o Ježíškovi, přizpůsobené věku dítěte, byste měli začít. Když je váš potomek větší a všechno dobře zná, nechejte si příběh převyprávět od něho. Nebo celou historku může nakreslit.

List papíru nevytrhávejte z bloku na stole, ale vytáhněte z nejspodnějšího místa psacího stolu zvláštní složku, kde bude „speciální dopisní papír do nebe“, který se může použít jen jednou ročně. Slavnostně vyjměte jeden list a nechte syna či dceru, ať ho opatrně donese a položí na stůl.

Potom můžete začít. Spolupracovat dobře bude už tříleté dítě, ve výjimečných případech to zvládnete i s dvouleťákem. Školkáči vám mohou už sami diktovat. A pokud celý obřad vašim potomkům učaruje, buďte si jisti, že dopis Ježíškovi budou tvořit minimálně do puberty.

Jak má psaní vypadat?

No, přesně tak, jak ho sestaví vaše dítě! Úkol rodiče je pouze zapisovat a pomocí návodných otázek pomáhat uspořádat svým potomkům jejich myšlenky. Nebraňte se autentickému zápisu jejich poznámek a komentářů. Určitě si všechny dopisy schováte a v budoucnosti oceníte milou vánoční vzpomínku vy i váš syn nebo dcera.

Rozhodně nesmí chybět oslovení a alespoň jednou slovíčko prosím a děkuji. To už bude vaše práce, jak k tomu své dítě dovedete. Seznam dárků může být dlouhý, jak chce, protože je to dopis Ježíškovi. Nekažte to striktním: „Ale můžeš napsat jenom 5 věcí!“ Raději implantujte vašemu potomkovi myšlenku, že není v silách Ježíška splnit všechna přání, ale rozhodně některé dárky přinese. Také se NIKDY nepokoušejte do toho seznamu montovat: „A napíšeme tam ještě kopačky, lyže, svetr …“ Na to rychle zapomeňte! To není  vaše psaní, i když jeho splnění je ve vaší režii.

Poslední tečkou je podpis dítěte. Ať ve formě klikyháku, jednoho písmene, slova nebo obrázku. Potom pomozte synovi nebo dceři dopis složit a vložit ho do obálky. Nadepište společnými silami adresu a večer, když půjde váš potomek spát, položte spolu psaníčko za okno pokoje, kde bude za pár dní vánoční stromeček.

Je už jen na vás, abyste ho nezapomněli v příhodný okamžik vzít a uschovat tak, aby neexistovalo ani procento rizika, že by ho mohlo dítě objevit.

A ráno, až uslyšíte dupot malých nožek směřujících k oknu pokoje, rychle tam upalujte také. Bylo by škoda ošidit se o nefalšovaný úžas v očích malého človíčka, který se právě díky vám ponořil do tajuplného světa Vánoc!