Svého jedináčka jste si opečovávali s láskou a nadšením, jakého jste byli schopni. Vynesli jste ho na oltář jedinečnosti, trávili jste s ním každou volnou chvíli a snažili jste se dbát na to, aby mu věnovala pozornost celá rodina. Tak to má být a určitě byste si zasloužili aspirovat na přední místa v anketě správný rodič.

Najednou se ale objeví den, kdy zjistíte, že k vám za několik měsíců přijde do rodiny nový člen.

Ať už zavládne nadšení nebo rozčarování, po čase myšlenku na další dítě vezmete úplně za svou a jste připraveni rozdělit své srdce na dva stejné díly. Jakmile s partnerem proberete otázku finanční a prostorovou, určitě začnete přemýšlet o tom, jak svého prvorozeného připravit na narození miminka.

Úplně zapomeňte na to, že by to váš miláček zvládl sám nebo bude stačit si o tom několikrát promluvit. Vždyť mu chcete v jeho očích sebrat nejenom výsadní postavení, ale hlavně stoprocentní náklonnost! Nepochopí, že vaše pohlazení, mazlení a něžné pohledy budete věnovat i tomu druhému. Nechce jenom kus lásky, ale úplně celou! Tu, na kterou byl zvyklý.    

Je to stejné, jako by vám váš partner oznámil: „Miláčku, ještě pár měsíců a přivedu domů svou milenku/milence. 

Neboj se, nic se nezmění, mám v srdci plno lásky a budu tě mít pořád stejně rád/a. Spoléhám na tebe, že jí/mu se vším pomůžeš a společně to určitě zvládneme.“

Že je to něco jiného? Z rodinného a společenského hlediska určitě! Ale jde přece o tu naprostou a výhradní lásku. A tak šok, jaký byste určitě zažili z výše uvedeného oznámení vašeho partnera, chystáte vašemu jedináčkovi.

Co dělat, abychom našemu malému drahouškovi celou situaci od začátku co nejvíce ulehčili?

Hodně si s ním povídejte o tom, co se děje a co se stane. Nevyhýbejte se žádné odpovědi na jeho otázky. Pokud bude chtít, nechejte ho pohladit maminčino bříško, miminku spolu zpívejte nebo ho zapojte do vybírání a chystání věcí pro budoucí sestřičku nebo brášku včetně dárku na uvítanou.

Jestliže s vámi dosud spal v ložnici, v žádném případě ho do jeho pokoje neodstěhujte v okamžiku, kdy už ví, že se má sourozenec narodit a už vůbec ne, když si miminko přinesete domů. Spaní v jeho pokojíčku byste měli trénovat v době, kdy se ještě o budoucím prckovi vůbec nemluví nebo tam přemístit až obě děti najednou.

Stejně postupujte i v okamžiku, kdy má poprvé nastoupit do školky. Zařiďte to tak, aby tam začal chodit ještě před tím, než se o sourozenci dozví nebo nejdříve půl roku po jeho narození.

Když budete balit mamince tašku do porodnice, nezapomeňte tam přiložit pro něj dárek, který dostane jako od bratříčka nebo od sestřičky.

A s rodinou se domluvte, aby v okamžiku, kdy vás navštíví, se nejdříve přivítali s prvorozeným a věnovali mu trochu času. Až se potom začnou obdivovat novorozeňátku, projevujte vašemu prvnímu dítěti intenzívně svou lásku, jak nejlíp dovedete. Připomeňte jim také, že pokud přinesou nějaký dar miminku, aby nezapomněli ani na toho prvního. Nebude od věci, když si dopředu nakoupíte drobnosti, abyste měli něco v zásobě, kdyby někdo zapomněl.

Vyprávějte mu také často o tom, jak vypadal on, když se narodil, co dělal, co měl rád nebo jak se choval. A při všech jeho odchodech z domu do školky, k babičce a dědovi nebo za kamarády si dejte pozor, aby to ani náznakem nevypadalo, že se ho chcete zbavit. Vždy ho ujistěte, že budete mít radost, když ho zase uvidíte.

Pomůže to nastartovat sourozenecký vztah bez větších problémů?

Pokud se budete poctivě snažit, třeba budete mít štěstí a váš jedináček celou situaci zvládne bez velkých excesů. A jeho zatím přirozené, ale nepoužívané způsoby chování zvládnete tlumit až do úplného smíření s daným stavem. Jestliže ho ale jeho obranné reakce jako zmatek, vzdor, žárlivost, agrese nebo tendence vrátit se vývojově do nižšího věku začne ovládat, nepodceňujte to. Určitě bude stát za to poradit se s odborníkem, aby se šrám na jeho duši nestal příčinou budoucích problémů v jeho i vašem životě.