Kdyby se pořádalo mistrovství světa v disciplíně supermatka, účast žen by trhala rekordy, ale pozornost mužů by určitě nepřitáhla. Celebritami pánského světa by se naopak staly vítězky oboru supermatka a supermanželka, i když počet přihlášených by byl mnohonásobně menší. Normální muž ovšem netouží po superženách. Stačí mu, když jeho milovaná zvládne mateřství a partnerství pěkně v rovnováze. Za to získá jeho respekt a uznání, o kterém sice nebude mluvit, ale které jí bude dokazovat svými činy.

Zkuste si poctivě odpovědět na tyto otázky: PROČ MÁME DĚTI? Abychom posunuli náš společný život dál nebo abychom se rozhádali? Uzavřeli jsme partnerství, které je pro děti nebo s dětmi?

To, jak přemýšlíte o mateřství, otcovství a o manželství, byste si měli ujasnit a navzájem říct. Protože nejhorší situace nastává v případě, kdy mají matka a otec rozdílné představy a navzájem vůbec o nich nic neví. A korunu všemu nasadí sociální sítě, které prezentují pomoci fotografií a příspěvků rádoby perfektní matky a dokonalé manželky, a média, která bombardují ženy a muže spoustou zaručeně důležitých informací a nastiňují jediný ideální obraz současných rodičů a partnerů.

Jak to tedy je?

Maminky berou téměř okamžitě veškerou zodpovědnost za dítě hned po jeho narození. Jsou úplně pohlceny svým potomkem a tak to příroda na úplném začátku chce.

Většina se ale nechá i později vtáhnout do role perfektní matky, která nemluví o ničem jiném než o dítěti a svůj veškerý volný čas tráví zjišťováním informací o správné výchově, výživě, oblečení, zdraví, hračkách … a sdružuje se do různých skupin, jejichž jediným tématem je DÍTĚ. Na rozdíl od otce, který je připraven svůj čas dělit mezi děti a ženu pěkně půl na půl.

Pokud mu ona dá šanci.

Postupem času se objeví POCHYBNOSTI „Jestli já to dělám dobře?!“ a SROVNÁVÁNÍ s ostatními maminkami „Co když zrovna já to dělám špatně?“

A už to jede. Na stres z vnitřní nejistoty se nabalí ten časový (nic nestíhám udělat) a jako sněhová čepice se přilepí stesky manžela, že už to není jako dřív. A vy tam někde v koutku duše víte, že má pravdu a marně vzpomínáte, kdy se miloval s vámi, ne jenom s vaším unaveným tělem. Začínají přibývat nesmyslné hádky, korunované vzájemným obviňováním. Ubližuje vám, že váš muž nevidí, co všechno děláte, a jste přesvědčena, že jste si vzala sobce. Chtěla byste to i změnit, ale nevidíte žádný způsob, jak to udělat, aby byli všichni spokojeni.

Vždyť chcete být jenom dobrá máma! Vždyť vás to dítě strašně potřebuje! Nemůže to pochopit? Tak co máte dělat?

Zastavit, než bude pozdě. Pokud vám váš manžel dává signály, že jste zapomněla na vztah a je to rozumný člověk, který uznává, že příchodem dítěte na svět se musí změnit soužití v rodině v neprospěch dospělých, je na čase udělat změny.

Nejdříve oceňte sama sebe, kolik toho zvládáte. A pak úplně překopejte organizaci týdne. Den vám poskytuje jen 24 hodin, ale při dobrém plánu zvládnete roli matky, manželky i hospodyně a ještě navíc zmírníte časový a vztahový stres, který vám zbytečně ubírá energii.

Nesnažte se být perfektní. Naopak. 

Pro spokojený život stačí, když vše bude fungovat maximálně na 80%. Nejedna super matka a manželka už skončila v péči psychologa a psychiatra, a to určitě není váš cíl.

Naučte se požádat o pomoc prarodiče, blízkou rodinu, kamarády a třeba i sousedku při ohlídání dětí a manžela zase při chodu domácnosti. Po domluvě s ním na něho delegujte nějakou domácí povinnost a zapojte ho do péče o dítě. Netlačte na něj a nevnucujte mu své představy. Naopak, nabídněte několik možností, ať si vybere alespoň jednu a dejte mu šanci, aby se s ní nějak porval. Nekritizujte ho, když to nebude dělat přesně jako vy. Naopak chvalte, protože on nechce být dokonalou matkou a hospodyňkou. Projevuje jen dobrou vůli vzít na sebe kus práce, kterou jste na sebe naložila, protože jako odměnu očekává zlepšení vztahu. A tím není míněn jenom sex. Prostě chce být čas od času jen s vámi.

Naučte své děti, že existuje „čas pro maminku a pro tatínka“.

Nijak jim to neuškodí, ale naopak jim předáte do budoucna vzor, který jim pomůže nedělat stejné chyby jako vy teď. Doba pro manžele musí být stanovena pravidelně a ne jen s poznámkou „až zbude nějaký čas.“ Ten si musíte stanovit vy sami. A věřte, že je pro vás mnohem důležitější než nevyžehlené prádlo nebo vynechání večerní četby pohádky pro vašeho syna nebo dceru.

Zapomeňte na své přesvědčení, že musíte být hlavně dobrá matka a ostatní se nějak uvidí. Buďte prostě jen maminka, přestaňte se zaobírat radami a představami cizích lidí a dejte raději šanci své intuici. Nežijete přece  život svých potomků, ale ten svůj. A v něm má váš partner, pokud ho milujete, nezastupitelné místo.

Jednou přijde den, kdy vás vaše děti opustí. Nedovolte, aby to bylo jediné pouto, které vás roky drželo pohromadě!