Čím více informací a možností, které současnost nabízí všem rodičům, tím horší rozhodování. Ve všem. A ve školství to platí dvojnásob. Dříve by vás ani nenapadlo řešit vzdělání svého syna nebo dcery už ve školce, protože základní školství bylo pro všechny stejné a záleželo pouze na lidech, kteří na děti působili.

Jaké možnosti nabízí základní vzdělávání v České republice?

1. Individuální vzdělávání aneb domácí škola

Dítě řádně zapíšete do vámi vybrané školy a o povolení individuální výuky požádáte podle předem daného administrativního rámce jejího ředitele. Ten má právo vydat povolení a také v okamžiku zjištění vážných nedostatků výuky ho zrušit. Učitelem se stává rodič nebo jím pověřená osoba se stanoveným vzděláním. Na konci každého pololetí školního roku se musí dítě podrobit zkoušce z předem vymezeného učiva. Výuka probíhá v ,domácím prostředí´ a je podřízena tempu a osobnosti dítěte. Klade vysoké nároky na dospělou osobu, odpovědnou za zdárný průběh učení, protože dítě musí splnit všechny nároky vyplývající z Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZŠ), tak jako děti ve školách. Finanční zabezpečení (mimo učebnic) leží na bedrech rodiny.

2. Alternativní škola

Nebývalý boom škol, které se svým pojetím liší od těch tradičních, začal zaplňovat mapu České republiky novými názvy vzdělávacích zařízení. Waldorfská, Montessori, Daltonská, Jenský plán, Začít spolu, Zdravá, Lesní, ScioŠkola a další jsou instituce, které se původně specializovaly na děti se specifickými poruchami učení, nadané a ty, které byly v původní škole neúspěšné. Díky mnohem menšímu počtu žáků, jiné organizaci výuky a metod práce, díky upřednostňování slovního hodnocení a užšímu vztahu učitel – žák + rodič se zvýšila jejich popularita u veřejnosti do té míry, že nové začaly vznikat jako houby po dešti. Také v těchto školách (státní nebo soukromé) jsou pro děti závazné výstupy z RVP ZŠ. Jako rodiče musíte počítat s větším vydáním financí nejenom k zaplacení ,školného´u soukromých škol, ale také jako příspěvek na větší a různorodější aktivity, které jsou pro alternativní školy typické.

3. Tradiční škola

Hlavní proud vzdělávání stále leží na bedrech tradiční výuky, kterou zajišťuje stát. Jeho úkolem je vzdělat co největší počet dětí (včetně všech minorit) za co nejmenší množství financí. Tomu také odpovídá velká naplněnost tříd, špatná vybavenost škol a nemotivující finanční hodnocení pedagogů. Výborné školy se mohou spoléhat pouze na osvíceného ředitele a inovativní učitele, kteří se snaží nezaostávat v moderním trendu výuky a přes všechny překážky ho implantovat do svých tříd. A tak se liší škola od školy a vše závisí na lidech, kteří tam působí. Výstupům z RVP ZŠ se výuka podřizuje a je orientovaná více na výkon. Finanční náklady rodičů škola přizpůsobuje možnostem rodin.

Tak kterou variantu vybrat?

Takovou, která sedne na míru potomkovi a vyhoví očekávání rodičů.

Než se rozhodnete, měli byste věnovat opravdu hodně času tomu, abyste si zjistili co nejvíce informací o všech typech škol a hlavně o těch, které máte ve svém nejbližším okolí. 

Googlujte, školu navštivte a snažte se získat informace od lidí, kterým důvěřujete. Není vše černé a bílé, jak už to v životě bývá, a všechno je opravdu o lidech, o učitelích. Zodpovědnost za vaše rozhodnutí jako rodiče je obrovská. Není to jen o první třídě. Je to o zapojení do sociální skupiny, smyslu vzdělávání, povinnosti, snaze, výkonu, přizpůsobení … prostě ještě o kousek větší nahlédnutí do okolního světa než ve školce.

Nevybírejte školu podle módního trendu, na základě náhlého vnuknutí, jenom na zkoušku, aby viděli ostatní, že na to máme, nebo protože tam učí pořád učitel, kterého jste neměli rádi. Položte si spíše otázky: „Je výchovný a vzdělávací styl školy podobný tomu našemu?“, „Porozumím té škole jako rodič a budu schopen postupovat s učiteli ve shodě?“, „Poskytne tato škola mému potomkovi všechny vědomosti, dovednosti, kompetence a postoje, se kterými uspěje v dalším studiu?“,

„Nabídne škola mému dítěti takové sociální prostředí, aktivity, stravování a mimoškolní činnost, které mu budou vyhovovat?“,

„Jsme ochotni případně nést větší finanční zátěž nebo například vozit děti do vzdáleně vybrané školy hodně let po sobě?“, „Máme připravený náhradní plán, pokud se na školu dítě nedostane?“

Pokud vaše odpovědi zní ano, jděte do toho. Bude to dobré nebo špatné rozhodnutí? To, bohužel, ukáže až čas. Tak šťastnou ruku při výběru!