Top školky | Blog
60 000 nepřijatých dětí do MŠ, to je teda síla!

60 000 nepřijatých dětí do MŠ, to je teda síla!

11. 8. 2016 | Co trápí rodiče a děti Sdílet na Facebooku

Ačkoli se MŠMT rádo chlubí tím, že máme nejlepší školky na světě, a že sami můžeme ostatní země v systému předškolní výchovy inspirovat, moc toho pro rozšiřování míst ve státních mateřských školách nedělá. Podle Jindřicha Fryče, náměstka pro regionální školství MŠMT, totiž údajně ani nemůže. Dle jeho vyjádření mají veškeré kompetence týkající se mateřských škol v rukou starostové měst a obcí. Přiznám se, že mě, jako maminku na mateřské dovolené, která rok čekala na umístění svého dítěte do státní školky, příliš nezajímá, kdo může za to, že školky nejsou schopné kapacitu přihlášených dětí pojmout. Myslím ale, že především ministerstvo financí by toto číslo zajímat mělo.

Zkusme se totiž na uvedené číslo podívat jinak. Ne, jako na počet nepřijatých dětí, ale jako na počet rodičů, kteří se nemohou vrátit do práce, a tudíž neodvádí daně do státního rozpočtu. Jde tedy přibližně o 60.000 převážně žen, které jsou nuceny zůstat s dítětem doma, a přichází tak o pravidelnou mzdu, nebo musí věnovat nemalé finanční prostředky na zajištění soukromé školky pro své dítě. V obou případech se jedná o regulérní ušlý zisk, což si začíná uvědomovat čím dál více rodičů, kteří se obracejí nejen na MŠMT, ale také na krajské úřady, ombudsmana a dokonce už i na krajské soudy. Vzhledem k tomu, že soukromá školka ve velkých městech stojí okolo 15 tisíc Kč (v Praze i 25 tisíc Kč), pak je rozhořčení rodičů naprosto pochopitelné. Pojďme trochu počítat. Státní školka přijde rodiče např. v Ostravě průměrně na 1.200 Kč, naproti tomu soukromá školka stojí přes 15 tis. Kč měsíčně. Ročně tedy rozdíl činí přes 165.000 Kč. Těchto 165.000 Kč už ale rodičům nikdo nevrátí. V případě dvou dětí je pro rodiče už naprosto nereálné soukromou školku pro obě děti financovat.

V souvislosti s počtem nepřijatých dětí mě docela pobavil výrok vedoucího odboru školství na brněnském magistrátu, Martina Jelínka. Ten totiž mamince, jejíž tříletá dvojčata se do státní školky nedostala odpověděl: „Účelem předškolního vzdělávání není podpora rodičů, kteří nemají prostor k celodenní péči o dítě. Školka má sloužit dítěti a ne rodičům, aby mohli do práce.“ Napadá mě, že kdyby danému úředníkovi snížili plat na 9.000 měs., což dělá zhruba rodičovský příspěvek, asi by se také chtěl do práce vrátit co nejdříve!

Ale abych jen nekritizovala, MŠMT loni připravilo několik změn, které mají rodičům ulehčit život, jako např. podporu firemních školek a dotace na zakládání tzv. dětských skupin. Podle Daniela Münicha, experta z Národní ekonomické rady vlády (NERV), by se ale vláda měla zaměřit spíše na rozšiřování míst ve státních školkách a na budování mateřských škol nových. Podle něj má totiž nedostatek míst v mateřských školách výrazný dopad na porodnost v Česku. Pro deník Právo Münich uvedl: „My (NERV) zdůrazňujeme, že nedostatek míst ve školkách ovlivní, jestli ženy vůbec to dítě mají, a když už mají jedno, jestli budou mít další. Dnes už jsou totiž dvě děti v rodině spíše výjimkou a my pak řešíme propad porodnosti,“.

Takže co s tím? V souvislosti s nadcházejícími volbami mě napadá, že spásou by mohlo být, kdyby v čele MŠMT stála téměř po 6 letech opět žena (když nepočítám Miroslavu Kopicovou, která na ministerstvu velela během úřednické vlády Jana Fischera). Jak se tak ale dívám na kandidátky politických stran, které se do parlamentu chystají, žádná velká změna nás asi nečeká. A není se čemu divit. Které ženě by se do arény plně užvaněných a sebestředných chlapů chtělo? Navíc, když nemá kam dát děti?

Martina Šebestová

Komentáře (0)

Zatím tu nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Nová hodnocení

Nejnovější hodnocení našich školek

Přihlásit se do newsletteru