Vždy si říkám, proč takto nachlazené děti nezůstanou raději doma. Chápu, že každý je rád, že má práci. Od každého vždy slyším, že si nemůže dovolit zůstat doma. Co by se stalo v práci? Ale co také myslet na to nemocné dítě?

Já jsem při prvním náznaku nemoci vždy zůstávala se synem doma. Naivně jsem si myslela, že je to normální. Že nemocné děti do školky nechodí. Brzy jsem pochopila, že to tak opravdu není. Také jsem samozřejmě chodila do práce, také jsem se bála, co bude můj šéf na to říkat. Ale vždy bylo zdraví mého dítěte na prvním místě.

Když dostal syn zánětu středního ucha, nezbylo nic jiného, než oznámit v práci, že je mé dítě nemocné a že musím zůstat doma. Vrátila jsem se po pár dnech do práce a čekala na mne výpověď na stole. Byla jsem lehce překvapená. Ale jak se zdá, v dnešní době není čemu se divit. Nikoho nezajímá, že také máme děti a že někdy jsou nemocné.

Přesto se můj názor nezměnil a myslím si stále, že nemocné děti do školky nepatří. Vím, že mě příště možná opět čeká další nepříjemná zkušenost, další výpověď, další hledání nové práce. Ale stále je zdraví mého dítěte na prvním místě a žádné pracovní místo mi za to nestojí.

Jaké jsou Vaše zkušenosti? Necháváte dítě doma při prvních náznacích nemoci, nebo až když je to opravdu nutné?

Děkuji za Vaše komentáře, 

Soňa Kottová