Ale ve znásobeném gardu způsobené tím, že děťátko je zkušenější, vyspělejší a dá se říci i zralejší. Začíná se ptát na důležité věci jako třeba Proč musím každý den do školky? A proč tatínek musí každý den do práce? A proč maminka zůstává s malým bráškou doma a proč já nemůžu zůstat s maminkou?

Poslední se jmenovaných dotazů je asi nejzapeklitější. Mnohé maminky by chtěly zůstat s oběma dětmi doma, ale dobře si uvědomují, jak je pro starší, „školkové“ dítě pobyt v dětském kolektivu přínosný. Odnaučí se (možná) určité sobeckosti, kterou zná z domova, to je moje, to ti nepůjčím, případně dej mi to. Tato slova se ve školce dají spolehlivě odnaučit. Samozřejmě dalším důležitým aspektem, proč by se děti měly socializovat v kolektivu, je adaptace na větší společnost stejně starých dětí. Lucinka umí hezky malovat, Mareček zase pěkně zpívá, Míša už si zkouší sám zavazovat tkaničky, tak já bych se mohl také něco nového naučit, tyto myšlenky se možná honí v hlavě školkou povinnému dítěti. Ale ne vždy je to pro dítě příjemné, zvláště v prvních týdnech a měsících, kdy chodí do školky samo a mladší sourozenec-miminko, či batole s maminkou zůstává doma.

Měli jsme v naší rodině případ, kdy maminka se dvěma dětmi bydlícími na venkově v domku, kde mají zahradu, pískoviště, houpačky, týpí, zvířátka s pochopitelných, socializačních důvodů dala starší dcerku, která již byla ve školkovém věku, do školky. S mladší zůstávala doma, anebo si ji na několik hodin denně brala do zaměstnání. (Pracuje jako terénní pracovník s problematickými dospívajícími adolescenty, takže s přítomností dvouleté dcerky nebyl problém.) Anebo s mladší zůstával tatínek, pokud bylo třeba. Ta starší holčička, Simonka, odloučení snášela velmi těžce. Vzdor, brekot, nespolupracovala, odchody do školky byly stále větším a větším utrpením pro všechny, přidávaly se zdravotní problémy – bolení břicha, hlavy. Až to nakonec všichni vzdali a Simonka začala chodit do školky až za dva roky, kdy mohly být ve školce společně i s mladší sestřičkou. Někdy je opravdu těžké najít vyvážený způsob, jak se vyrovnat s odchodem jednoho dítěte do školky, když se druhým zůstáváte doma.

A co vy? Museli jste doma řešit podobný problém a jak jste ho zvládli? 

Karolina Zarzycká