A pak se ve školce naskytne možnost, že jejich děcko může navštěvovat kroužek navíc, a to výuku cizího jazyka. Rodiče zajásají, hurá, další dovednost. Náš Lukášek se bude vzdělávat již od čtyř let, bude umět anglicky (například) – a ambiciózní rodiče již svého potomka vidí na univerzitě. Nebo naopak rodiče, jimž nebyla do vínku dána znalost dalšího světového jazyka, vidí možnost za našich dob nevídanou, naučit se cizí jazyk, nebo alespoň jeho základy již ve „školkovém“ věku.

Každý z nás, rodičů, se k této možnosti staví po svém. Jedni jsou rozumně nohama při zemi, a když vidí, že jejich dítě ještě pořádně neumí vyslovit R, Ř, L, nebude jej zatěžovat dalšími jazykovými krkolomnými výrazy a řekne si Dokud neumíš dobře česky, nemá smysl učit se anglicky. Jiné rodiny jsou třeba bilingvní (jeden z rodičů není Čech), a tak se pro výuku jazyka, kterým Nečech z rodiny mluví, rozhodnou. Zde je také třeba se rozmyslet, zda zrovna školková a školní angličtina (například) je to pravé ořechové, neboť ruku na srdce, ani sebelepší český učitel angličtiny nebude umět tak dobře jazyk jako rodilý mluvčí, jímž je jeden z rodičů. Zde by také výuka byla víc na škodu než k užitku.

My jsme se doma rozhodli, že náš synek, kterému české vyslovování šlo pěkně, bude v pěti letech chodit do kroužky angličtiny ve školce. Učitelku měli sympatickou, asi dvacetiletou, zřejmě studentku pedagogické fakulty. Angličtina jej bavila, učebnice byly obrázkové, výuka probíhala formou hraní, zpívání, kreslení, dokonce dostával jednoduché domácí úkoly. Paní učitelka nám, rodičům, nechávala ve školce na nástěnce vzkazy, co se děti naučily. A jednou si tak čtu vzkaz v češtině, kde v jedné větě byly dvě gramatické chyby – shoda podmětu s přísudkem: Děti zpívali tu a tu písničku a vybarvovali tu a tu stránku v učebnici... Paráda!

Takže paní učitelka angličtiny neumí česky. Nijak jsem to nekomentovala, jen jsem jí ty chyby červenou tužkou opravila, ať se sama chytí za nos. Náš synek již chodí do jazykové školy, kde mají od první třídy angličtinu, kterou se samozřejmě učí od začátku. Při talentovkách před vstupem do první třídy se nás ptali, zda dítě mělo ve školce angličtinu, a my jsme raději vyplnili, že ne, protože jsme si nebyli jistí, zda se té výuce ve školce dalo říkat výuka angličtiny. A prospívá dobře. (Zatím...) Takže můj závěr zní, že i když se dítě ve školce cizí jazyk učí, není jisté, zda to je pro jeho budoucí vývoj přínosné...

Karolina Zarzycká