Tak a je to tady, nástup do mateřské školy! K uvedenému slovnímu spojení bych nejradši přidala rovnítko a výsledek by vypadal asi takto "nástup do školky = peklo pro rodiče". To, že nástup do mateřské školy je pro dítě velká změna víme všichni, ale jaká muka jsou to pro nás rodiče, to už ví jen někteří, mezi které bohužel patřím i já.

Takže stručně nastíním situaci. Po roce čekání na místo ve státní mateřské škole a utrácení spousty peněz za alespoň občasnou docházku ve školce soukromé, jsme byli do mateřské školy konečně přijati, a 1. září jsme nastoupili. Ačkoli jsem se řídila snad všemi pokyny ohledně přípravy dítěte na školku uvedenými jak na internetu, tak v literatuře, moje dítě je stejně tím nejhysteričtějším, nejuřvanějším a nejuvztekanějším dítětem z celé třídy třiceti dětí, z nichž většina je navíc o rok mladších než on. Marně přemýšlím, jestli si mě tam nahoře někdo dobírá, nebo jestli jsem někde udělala chybu.

Pokud taky denodenně snášíte srdceryvný pláč svého dítěte a vyčítavé pohledy ostatních rodičů, kterým řev Vašeho dítěte kazí obraz skvělého místa na hraní, kterým krmili své dítě celé prázdniny, napište mi prosím. Budu moc ráda, že v tom nejsem sama:-( 

Martina Šebestová