Často slýcháme od nešťastných rodičů: „Moje dítě nejí to, nebo nechce támhle to...“ Avšak podmínkou k tomu, aby nám dítko jedlo to, co chceme, jsou stravovací návyky, které se učí již v batolecím věku. Neboli návyky, které je učíme my. Jestliže budeme batole učit pestrosti a rozmanitosti různých druhů ovoce, zeleniny, masa apod. nemusíme se obávat, že je bude v pozdějším věku odmítat. Také nezapomínejme, že jako rodiče jdeme dětem příkladem. Co vidí u nás, to opakují. Pokud se tedy i my stravujeme ne zcela vhodně, nemůžeme očekávat, že dítě bude jíst jinak. U mnohých dětí je opravdu obtížné je přesvědčit, že daná potravina je fajn a dá se sníst. Rodiče tak po marných pokusech často rezignují. Přistoupí na to, že danou potravinu prostě dítě jíst nebude a víc mu pokrm nenabízejí. Není to však nejvhodnější řešení, protože čím více jim budeme odmítanou potravinu nabízet, tím spíše si přivyknou a nebude jim dělat problém pokrm sníst.

A jak by to mělo vypadat v praxi? Poučka o tom, že mléčné výrobky jsou nezbytnou součástí našeho jídelního lístku platí jak pro nás dospělé, tak obzvláště pro naše malé předškoláky. Jsou nepostradatelné pro správný vývoj, a to zejména pro správný růst kostí, zubů a svalů. Strava by tedy měla obsahovat 3–4 porce mléka a mléčných výrobků. Dětem bychom měli nabízet, sýry, tvaroh, zakysané mléčné nápoje a jogurty. Aby náš předškolák měl dostatek vitamínů a minerálních látek je nutné, aby jedl dostatečné množství ovoce a zeleniny. Ideální jsou 4 porce ovoce a zeleniny denně. Z toho alespoň dvě porce v syrové formě. Součástí každodenního jídelníčku by měly být komplexní sacharidy, jako např. chléb, brambory, rýže, těstoviny, které by měly v množství 3–4 porce. Postupně bychom měli jídelníček obohacovat o tmavé celozrnné pečivo. Jeden z nejkvalitnějších zdrojů bílkovin je maso. Proto by v jídelníčku mělo mít své nezastupitelné místo. Dvakrát denně je značka ideál. Měli bychom preferovat méně tučná masa. Nejen v jídelníčku našich ratolestí, ale i v našem. Do jídelníčku bychom měli zařazovat také luštěniny a ryby, a to např. 2x týdně. Ryby jsou zdrojem omega 3, vitamínu D nebo také jódu. Což je pro vývoj dětí velmi důležité. Pokrmy nepřesolujeme a z koření volíme spíše jemnější druhy, jako např. bylinkové natě.

A co když naše snaha o pestrý jídelníček selže? Co když naše děti budou i nadále odmítat některé potraviny? Nezoufejte a svoje děti do jídla motivujte, případně jim dané potraviny nenápadně zakomponujte do jídla. Také můžete vyzkoušet vícero způsobů přípravy. Například neoblíbená brokolice. Pokud bude dítko odmítat dušenou brokolici, zkuste růžičku brokolice rozkrájet na malé kousíčky a ty pak přidat např. do zeleného špenátu. Nebo vytvořte vtipný toust. Místo oček dejte cherry rajčátka na plátky, úsměv z papriky a vlásky z pažitky s přídavkem brokolice. Nebo malé kousíčky brokolice spolu s jinou zelenou zeleninou nebo bylinkou v pomazánce. Pokud budou kousíčky malinkaté, dítě si jich ani nevšimne. Za pár dní zkuste uvařit brokolicový krém. Uvidíte, že časem se vaše snaha vyplatí. A pokud přece jen ne, nevadí. Vždyť i nám dospělým občas něco nechutná. Pokud se budete snažit připravovat pokrmy pestře a vyváženě, nemůžete udělat chybu.

Lucie Blažková

Poradna Topškolky