Charakteristiky školní zralosti vycházejí z funkční diagnostiky, z požadavků školy. Dle doporučení dětských psychologů by dítě mělo mít přiměřeně rozvinuté jazykové a řečové dovednosti včetně správné výslovnosti, hrubou a zejména jemnou motoriku. Mělo by se dokázat odpoutat od rodičů minimálně na časový úsek dopoledního vyučování bez ztráty výkonnosti, respektovat pokyny učitelky a efektivně podle nich pracovat, zvládat základní pravidla slušného chování.

Vývojovou úroveň předškoláka by měla posoudit i učitelka v mateřské škole, neboť má s dítětem dlouhodobější zkušenost, vidí jeho reakce v nejrůznějších situacích a aktivitách, má možnost jej průběžně sledovat. V předškolním zařízení je prostor pro všímání si plnění zadaných úkolů, vytrvalosti, spolupráce s dětmi i dospělými, samostatnosti při sebeobsluze, vyjadřování vlastních myšlenek a přání, a v neposlední řadě i reakce na případný neúspěch. Pedagog může rodičům doporučit vhodná cvičení k nápravě, případně návštěvu odborníka. Doporučila bych rodičům dotazovat se průběžně paní učitelek na školní zralost včetně zralosti sociální, na slabiny dítěte i jeho silné stránky, neboť právě paní učitelky znají projevy dítěte v kolektivu nejvíce. 

Dítě je v tomto věku maximálně otevřené podnětům z vnějšího okolí, učí se rádo, má schopnost osvojovat si velké množství poznatků. Ne vždy je ale ochotno podřizovat se vnějšímu vedení, raději si aktivity dělá podle svého. V dětech bychom měli obecně podporovat pozitivní vztah ke vzdělávání, měli bychom je učit, že i škola je bezpečné prostředí, ve kterém se nemusí mát udělat chybu, protože paní učitelky mu ji pomohou napravit.