Jak to vypadá? Rodiče a dospělí mají tendence dítě chránit a zabránit, aby prožívalo strach, takže se nechává při spaní rozsvícené světlo, společně se spí v posteli, protože si to dítě přeje. I tento extrém může škodit, jelikož strach do života dětí i dospělých patří a tím, že ho násilně a strategicky obcházíme, mažeme, tím zabraňujeme zdravému rozvíjení se osobnosti dítěte. Dítě pak při prvním kontaktu se strachem upadá do hluboké propasti, zmocňuje se ho panika, děs a bez návštěvy a spolupráce s odborníkem není schopno v klidu a s lehkostí fungovat.

Jaké strachy děti nejčastěji mají?

• strach ze tmy
• strach ze strašidel a bouřky
• strach ze spaní bez rodičů
• strach ze „zlého pána“
• strach z odloučení
• strach ze školky, paní učitelky
• strach ze snů
• strach ze smrti aj

Ráda bych podotkla, že děti mnohdy zrcadlí strachy rodičů nebo reagují na strach na základě získaných informací od rodičů nebo dospělých. Pokud tedy ustrašení rodiče vidí nebezpečí na každém kroku, tak je zde předpoklad, že dítě bude mít strach ze všeho nového. Pozor tedy na slova, která volíme, jak se k novým věcem a situacím stavíme. Někdy je dobré si uvědomit, že prožívání strachu je zdravé a pro život prospěšné. Jen je důležité o strachu a emocích s ním spojených mluvit. Dětská fantazie nezná hranic, je tedy úžasné, když se rodič stane průvodcem a bez výsměchu a s velkou úctou naslouchá dítěti a strach společně s ním proměňuje. Rodiče, buďte citliví, vnímaví a pozorně naslouchejte, stanete se vzácným drahokamem v životě dítěte, bude se na vás bezpečně a s čímkoli obracet.

Děti pozorují, zkoumají a stále vnímají, a to i reakce dospělých na strach. Křičí maminka při pohledu na pavouka? Je možné, že dítě reaguje zcela stejně. Děti často opakují, zrcadlí reakce blízkých lidí na strach.

A zastrašování… Zde bych chtěla poukázat na velké riziko. Pokud se doma děti straší, např. školkou, paní učitelkou, zlým pánem, čertem, tak se připravme na to, že až tato situace nastane, tak strach dosáhne těch největších rozměrů. Čím více strachu a zastrašování v domě využíváme, tím je strach větší a téměř na každém kroku. Ve vyhrocené situaci může zastrašení pomoci, ale postupem času si na sebe rodič šije bič, dítě pláče, nemůže usínat a vám dochází síly a zdravý rozum. Zde jsou okamžiky, kdy se strach stane nepřítelem dítěte a je nutné vyhledat pomoc odborníka, jelikož nastupují různé bolesti, poruchy spánku, pomočování. Zde rodiče, nezavírejte oči a situaci řešte, jelikož každá vteřina neřešení strach zvětšuje.

Malé děti se ve svých pocitech mnohdy neumějí vyznat a mluvit o nich. To všechno může negativně ovlivňovat jejich psychický vývoj. Strach je strach a děti ho prožívají v každou vteřinu tak, jak nejlépe umí.

Ráda bych vám rodiče doporučila knihu Vyrovnání se dítěte se ztrátou a odloučením, ve které naleznete zajímavá cvičení pro vaše dítka.

Přeji vám mnoho klidných dnů beze strachu, a když přijde, tak se chytněte za ruce, naslouchejte si a společně ho proměňujte v něco, co ve vašem dítěti nebo vás nebude strach vyvolávat.

S úctou,

Mgr. Lucie Mucalová
Dětská/rodinná terapeutka
CLOUD 9 INSTITUTE Brno
L.Mucalova@seznam.cz